Různé charitativní organizace vznikají většinou skutečeně proto, aby pomáhaly potřebným. Za většinou stojí někdo s dobrým úmyslem. Jak se ale v tom množství organizací orientovat? A jsou opravdu všechny takové, jak se tváří? To nevím, přestože mnoho let s několika z nich spolupracuji i se aktivně účastním jejich práce, jak posoudit kdo to dělá pro druhé a kdo […]
Charita aneb otázka „Komu a kde pomoci“ Read More »
Dosáhnout čehokoliv, co si přejeme, ale bez úsilí. Neprotiřečí si ty dva výrazy? Dosáhnout a neusilovat? Právě že vůbec ne. Na to člověk ale přijde až v ten moment, kdy celé to konání pustí. A pak se to děje. Bez úsilí. Stalo se mi to už mockrát. A je jedno, zda se jedná o vztahy,
Po světe chodí spousty krásných holek, žen, dam… a minumum z nich se svou krásou živí. A protože YO je pro každou z nás, bylo od začátku jasné, že jeho modelky, budou (ne)modelky. Nejradši bych angažovala celý zástup, protože vídám tolik inspirativních žen! Jenže to nejde naráz. Tak alepsoň tak nějak postupně! Když YO
YOjogaYO (ne)modelky Read More »
„Napiš něco o lásce“, řekla Hanka. A co? Co já mám psát o lásce. O lásce se nedá moc psát, ta se musí žít. A je jedno, jestli to je láska partnerská, nebo jakákoliv jiná, protože láska je všude kolem nás. V nás! Láska má mnoho podob, a tak jí zažíváme každý. Dnes a denně.
Každý máme svůj styl, priority, možnosti a požadavky. Na všechno v životě. Tak tedy i na módu. Někdo módou žije, někdo jí nežije a přesto je chic tak nějak přirozeně. Někdo se zase být chic snaží tak moc, až už není sám sebou a stává se někým jiným. A někdo na to prostě kašle, protože
Tohle je téma, které se dotýká každého člověka, ať žije kdekoliv. Někde má své kořeny a tam patří. Vše, co se v té zemi urodí, se urodilo pro něj. Ne aby se vezlo tisíce kilometrů daleko, ve většině případů. Stejně jako naši předci jedli svá jablka ze stromů na zahradě a lidé v Jižní Americe
Lokální výroba – ano? Ne? Ano! Read More »
Je smůla, když se věci nepovedou tak, jak jsme si přáli, nebo vlastně štěstí? Když něco, co si přejeme, se nestane, máme být smutní, nebo děkovat tam nahoru? Děje se to dnes a denně. Mně, nám, vám, jim… zkrátka všem. Vše kolem nás se mění. Vše je v neustálém pohybu. My sami, okolí. Doba. Nic
Když se nám něco nepovede, zamená to opravdu, že se nám to nepovedlo…? Read More »
Čím více se člověk cítí bezpečně v prostředí a systému, ve kterém žije, ve středu Evropy, která nebyla nikdy ohrožena velkými přírodními katastrofami, tím více je šokován v konfrontaci s tím, čeho jsou přírodní živly schopny. Čím větší je míra civilizovanosti, tím méně jsme připraveni na takové věci reagovat a ustát je. Je nám to
Hurikány, zemětřesení, záplavy….. a my Read More »
Kult mládí. Ve smyslu fyzickém se o tom mluví již déle. Je to míněno tak, že kdo není mladý, nemá hodnotu? Že s každou první vráskou a šedivým vlasem letíme k plastickému chirurgovi, odborníkovi na antiaging a pak rychle dělat, že tam nikdy nebyly? A co to psyché? Jak moc nás ovlivňuje doba, okolí, ale
Stáří vs. mládí, nebo mládí vs. stáří? Read More »
Světský svět byl od nepaměti svázán s hmotou. Čím dál víc mám pocit, že kolem sebe snesu čím dál méně věcí, že mě čím dál méně baví něco pořizovat. Cokoliv. Že je mi líp mít míň. Alespoň z pohledu dnešního světa. Jako dítě jsem byla neuvěřitelný sběrač. Sbírala jsem kde co. Od pohledů koní, přes
Kolik věcí (ne) máš, tolikrát jsi člověkem Read More »
